fbpx

Vše, co se stane, je dobré!

Tak jsem nazval příběh, který vám chci dnes povědět. Je to příběh o moudrém panovníkovi, který svým rádcům dal za úkol, aby každý den vybrali jednu moudrost, a tu aby mu řekli. Jednou se stalo, že jeden rádce řekl:

„Vše, co se stane je dobré“
„Jak to myslíš“, otázal se ho panovník.
„Myslím to tak, jak to říkám“ odpověděl mu rádce.
„Nikdo nevěří tomu, že vše, co se nám stane, je dobré.“
„Víš, pane, možná hned nevíme k čemu je to, či ono, co se nám děje, dobré. Vím jen, že časem se ukáže i ta dobrá stránka té situace“
„No, stále s tebou nesouhlasím, považuji tě ale za moudrého muže, a když to říkáš, budu nad tím dnes uvažovat.“

A stalo se toho dne, když lazebník panovníka holil, že mu sjela ruka a hluboko panovníka řízl do tváře.

Později, toho dne, si panovník zavolal onoho mudrce a ptal se ho:

„Můžeš mi říct, co je na tom, co mě dnes potkalo, dobré? Jediné co mi to přineslo, je zohavená tvář do konce života. Pověz mi tedy, co je na tom dobré.“

„Nevím, můj pane, co je na tom dobré. Vím jen, že časem to zjistíš.“

„Nevidím ani špetku něčeho dobrého na tom, že mi dnes lazebník znetvořil tvář.“

Jak čas běžel, panovník si nechal narůst plnovous, aby zakryl jizvu, která ho znetvořila, a za nějaký čas na ni téměř zapomněl.

Jednoho dne, při honu, se od své skupiny oddělil a zabloudil v hlubokém lese. Našli ho loupeživí zbojníci, kteří se toho dne rozhodli obětovat prvního pocestného, kterého najdou, svému božstvu, aby si získaly jejich náklonnost a ochranu svého řemesla.

Panovník jim sliboval, cokoliv budou chtít, když ho propustí, ale loupežníci byli neoblomní. Slib svému božstvu nemohou přeci zrušit. Nedá se nic dělat. A začali panovníka připravovat na posvátnou oběť. Panovníka oholili a uviděli jizvu, kterou plnovousem skrýval. Když to uviděl náčelník loupežníku, řekl ostatním, že takovou zrůdu nemohou svému božstvu poslat, protože by se na ně mohli rozzlobit a panovníka propustili.

Po návratu do paláce si nechal zavolat rádce, na kterého kvůli té škaredé jizvě zanevřel a požádal ho, aby mu odpustil to, jak se k němu tehdy ve svém hněvu zachoval: „Dnes už vím, že si měl pravdu. Vše, co nás v životě potká, obsahuje v sobě i tu dobrou stránku. A nebýt té jizvy, byl bych už nejspíš mrtev.“

Možná i vy máte podobnou zkušenost. Něco, o čem jste byli přesvědčeni, že je to pro vás špatně, ale nakonec jste si uvědomili, že vás to přivedlo do příjemných situací, které byste jinak dnes neměli.

Kdykoliv budete mít pocit, že vás nějaká situace drtí, vzpomeňte si třeba na tento příběh.