fbpx

Neznámá ingredience našich babiček

Často vzpomínám na svého tatínka. Není to zas až tak dlouhý čas, co opustil tento svět. A když se mi vzpomínky začnou vynořovat, často si také vzpomenu na jeho čaj, který mi kdysi dělával. Byl to obyčejný černý čaj s cukrem a citrónem. Ale v mých vzpomínkách to není obyčejný čaj. Chutnal tak, jako žádný jiný. Pro mě to je božský čaj. I když jsem se snažil kombinovat sílu čaje, množství cukru a dával si pozor, kolik dám citrónu, můj čaj nikdy nedosáhl na tu božskou chuť, kterou měl, když mi ho připravil můj tatínek. Obyčejný čaj a přesto tak neobyčejný.

Často slýchávám od přátel, že i když se snaží připravit své oblíbené jídlo, nikdy jim nechutná tak, jako když ho uvařila maminka nebo babička. Můj tatínek rád vařil a každé jídlo od něj chutnalo skvěle, ale jedno jsem si obzvlášť oblíbil. Jeho chlupaté knedlíky. Ale ať dělám, co dělám, nikdy to není taková mana, jako když je uvařil tatínek.

Už jsem se smířil s tím, že tatínkovy chlupáče už nikdy neochutnám. Říkal jsem si, že asi dnes už suroviny nejsou takové, jako dřív. Ale jaké bylo mé překvapení, když před nějakým časem, mi jeden syn povídá: „Víš, musíš mi říct, jak to děláš. Ať se snažím, jak chci, moje chlupáče nikdy nechutnají tak, jako ty tvé. Musíš mi dát recept.“

Samozřejmě to zahřeje na srdci, ale když se mi pak jeho slova honila hlavou, vzpomněl jsem si na jedno povídání z knihy o Tibetském Buddhizmu: ‚Pro vysoce duchovního člověka – mistra, je nebezpečné jist v restauraci, ve které nezná kuchaře. Protože, kdyby mu jídlo připravil kuchař, který nemá rád svou práci a vaří s nechutí, mohl by se jeho jídlem otrávit.‘ A tehdy mi to došlo.

Ta neznámá ingredience je láska. Nedokážu do svého čaje, přidal lásku mého tatínka. To dokázal jedině on. Stejně jako můj syn nedokáže do svých chlůpáčů přidat mé vibrace – mou lásku.

A proč vám to tady píšu? Hodně slyším kolem sebe, jak se všichni zabývají vibracemi, ale co to vibrace skutečně jsou už některým tak úplně jasné není

Ta neznámá ingredience vám už nebude tak neznámá, a když si vzpomenete, jak vám chutnal oběd vašeho blízkého člověka, budete vědět, že tak chutnala jeho láska k Vám. Jeho láska k životu.

Každý z nás používáme tu svou neznámou ingredienci, bez ohledu na to, jestli si toho jsme nebo nejsme vědomi. A ta se prosákne vším, co nám tzv. projde rukama. Každá naše práce obsahuje tuto ingredienci. Takový už je Život.

A až budete používat něčí produkty, podívejte se také na jeho ingredienci. Bude Vám chutnat?