Odpuštění

V běžném životě toto slovo vyjadřuje snížení objemu kapaliny, které je hodně. Když tedy ve svém vědomí odpouštíme, něco se zmenšuje. Něčeho ubývá.

Kdo někdy někomu odpustil, ví, že se člověk po odpuštění cítí lépe. Dá se říci, že odpouštíme naše nepohodlí. Zbavujeme se něčeho, co nás tíží. Z pohledu vibrační struktury života, se vlastně zbavujeme vibrací, které nám působí nepohodlí. Tíží nás a ubírají nám energii. Také se dá říct, že odpuštěním uvolňujeme naše vědomí od přebytku vibrací, které jsou nám nepříjemné, a děláme místo pro vibrace, které nám budou působit radost.

Odpuštění (a je jedno jestli odpouštíme sobě nebo druhým) pročišťuje naše vibrace a umožňujeme našemu Vyššímu Já poskytovat nám inspirativní proud, který nás vede k našim touhám.

Hodně lidí je přesvědčeno, že odpustit někomu jeho čin znamená tvářit se, jakoby se nikdy nic nestalo. Ale to je obrovský omyl. Tvářit se, že se nic nestalo, nám nevyčistí naše vibrace.

Odpustit je spíše něco jako pochopení děje. Pochopení toho, proč je vám tento skutek (děj) nepříjemný je nejrychlejší cestou jak někomu odpustit jeho chování vůči nám. Jsou dvě hlavní příčiny toho, proč cítíme z konání druhých nepohodlí.

Buď nám odmítají dát to, co chceme nebo nás svým chováním upozorňují na naše vlastní chyby vytěsněné do nevědomí.

Pro první příčinu mám pro vás jednu nádhernou větu:

„Odpouštím ti, že nejsi takový/taková jakého/jakou jsem tě chtěl mít.“

Pro to, co je právě teď, stačí si větu říct v přítomném čase:

„…jakého/jakou tě chci mít.“

Pro druhou příčinu je nerychlejší cestou k pochopení skutku technika psychických zrcadel.

Z principu života chceme být všichni dobří, spravedliví a příjemní. To je také touha, která neustále vibruje v naší osobnosti a naše Vyšší Já‘ nám posílá proud inspirace, aby nás k této naší touze dovedlo.

Proto nás vede k lidem, kteří nám pomohou uvědomit si, co ve svém životě nechceme. Když to pochopíme naše ‚Vyšší Já‘ nás povede k řešení. Třeba tak, že začneme hledat způsob jak se zbavit lidí, kteří nám přinášejí do života nepohodlí. Třeba se dozvíme o technice psychických zrcadel nebo nám někdo řekne větu o tom jak nejlépe odpouštět. Samozřejmě je třeba odpouštět také sobě. To když si uvědomíme, že nejsme tak dokonalí, jak bychom chtěli. Klidně si svou nedostatečnost odpusťte. Žijeme tady především proto, abychom dělali chyby, ze kterých se chceme poučit a stát se lepšími a dokonalejšími. Našim úkolem tady je cítit se nepříjemně abychom si uvědomili, z čeho se budeme cítit příjemně. Takže si svou nedokonalost odpusťme.

Říká se, že bojovat můžeme pouze s tím, co známe. Východní filozofie učí, že bojovat můžeme pouze s tím co má jméno. Já to popisuji takto: „Najdi svůj problém a pojmenuj ho. Jakmile dáš svému problému jméno, bitvu s tímto problémem máš již vyhranou. Teď už zbývá s problémem pracovat.“

Většinou když víte, v čem spočívá problém, tak už samotné uvědomění si toho (v okamžiku pojmenování), problém odstraní. Velice rychle to ve svém každodenním životě poznáte. Proud Vás už nepovede k uvědomění si problému, ale k jeho odstranění.

V praxi to pak bude vypadat tak, že člověk, který vám byl nepříjemný, vás buď opustí, nebo se jeho chování vůči vám změní. Nebude už na vás působit vibrace, která vám působila nepohodlí. Tu jste svým pochopením vypustili ze své osobnosti. Platí to pro veškeré naše vztahy. Dokonce se to netýká pouze vztahu s lidmi, ale k čemukoliv co vás napadne.

Rozčiluje-li vás lavička v parku, uvědomte si, čím vás rozčiluje. Poznejte příčinu svého rozčílení. Když si tu příčinu uvědomíte, přestane vás lavička rozčilovat. Udělejte si z toho takovou hru. Věřte mi. Velice rychle vás ta hra začne bavit a ani se nenadáte a budete se při ní usmívat. To je ukazatel, že to děláte správně.

Podotýkám, že jsme lidé a že nám to zpočátku může trvat trochu déle, ale čím častěji budete své problémy pojmenovávat, tím rychleji budou ztrácet svůj vliv na váš pocit pohodlí a nepohodlí.

Takže odpouštět lidem jejich chování neznamená jejich chování omlouvat nebo ignorovat. Když budete odpouštět, vaše vibrace se začnou pročišťovat a vy se budete cítit lépe.

Také to neznamená zapomenout na to, co bylo nebo co se stalo. Když pochopíte příčinu, můžete se z toho poučit a svůj přístup a chápáni změnit. To je odpuštění.

Ani toho, komu jste odpustili, nemusíte vyhledávat. Nechte to na vedení proudu vašeho ‚Vyššího Já‘. Ono ví nejlépe, co potřebujete, abyste byli šťastní. Vy přece už víte, že když se vaše ‚Vyšší Já‘ na to zaměří, tak to hned také ví. Důvěřujte mu a váš život bude stále šťastnější a příjemnější.