fbpx

Emoce jako jazyk naší duše

Na svém blogu už jsem několikrát zmínil pojem vibrace v různých souvislostech. Řekl jsem také, že vibrace naší osobnosti mají zásadní vliv na to, co nám život poskytuje.

Také jsem napsal, že tyto vibrace jsou takového charakteru, který nejsme schopni pochopit naší myslí, ani změřit nebo nějak vědecky charakterizovat. A přesto že mají pro náš život zásadní význam, jsme o nich zatím schopni říct jen, že jsou a to je asi tak všechno.

Jak tedy vibracím porozumět tak, aby nám toto pochopení umožnilo ovlivnit to, co nám do života bude přicházet? Jak ovlivnit, co nám Zákon přitažlivosti bude přitahovat do našeho života?

Tím, co nám umožní pracovat s vibracemi, jsou naše emoce. Naše emoce v nás vyvolávají určité pocity, ale především jsou naše emoce takovým ukazatelem vibrací naší osobnosti. Stačí, když porozumíme svým emocím a budeme schopni řídit to, co nám do života bude přicházet.

Funguje to skoro stejně jako turistický rozcestník na horách. Musíte znát název toho místa a vydat se směrem, kterým ukazuje rozcestník, abyste došli tam, kam chcete.

Emoční rozcestník funguje podobně. Když rozumíte tomu, co konkrétní emoce vyjadřují, můžete se rozhodnout, ke které emoci se chcete dostat.

Emoce jsou taková slovíčka jazyka naší duše, kterými nám duše sděluje, jakou vibraci naše osobnost právě obsahuje. Například když jsme smutní, vnímáme smutek. Emoci, kterou při tom vnímáme je emoce smutku. Naše osobnost vibruje smutkem.

V tom okamžiku si přitahujeme do života vše, co tuto vibraci smutku nějakým způsobem obsahuje. Začneme dostávat smutné správy, začnou se nám dít věci, které náš smutek budou zvětšovat a to až do okamžiku, než začneme pociťovat jinou emoci. Tedy až do doby, než se přeladíme na jinou vibraci.

Když začneme pociťovat radost (naše osobnost začne vibrovat radostí), začneme k sobě přitahovat vše radostné. Můžeme tedy říct, že to, jakou máme právě emoci, nám přitahuje do života to, co tato emoce představuje.

A jak toto přitahování funguje?

Vezměme si třeba tu emoci radosti. Když pociťujeme radost, přitahujeme si k sobě vše, co nám v daný okamžik udělá radost. Potkáme přítele, kterého jsme dlouho neviděli a máme radost ze setkání. Dostaneme nápad, abychom někam zašli a tam se nám přihodí něco radostného. Nebo nás napadne řešení, které jsme nemohli dlouho objevit. Naše nápady nás začnou inspirovat k tomu, abychom něco udělali, a když to uděláme, budeme mít z toho radost.

Stejně to však funguje, i když vibrujeme rozčílením. Nasedneme do auta a vydáme se na cestu, pojedeme takovými místy, kde nás ostatní budou opět rozčilovat. Vybavte si nějaký svůj den Blbec. To mohlo vypadat asi nějak takhle: Celý svět se proti mně spikl. I ten debil Jarda mně dnes sere dvojnásob. A to ani nemluvím o té příšerné cestě z práce domů. Kolona jak v neděli odpoledne a k tomu všemu ještě ten debil, co tak strašně spěchal, málem jsem nabral toho před sebou. Už jak jsem ráno rozlil tu kávu, věděl jsem, že to bude Den Blbec.

Toto vše, ty situace, ty lidi a okolnosti, jsme si ten den přitáhli do života. Ta kolona sama o sobě nemusí mít vibraci rozčílení, ale v kontextu dané situace nám právě takovou vibraci v danou chvíli přináší. Dostaneme se třeba do kolony způsobené něčí havárií a budeme se rozčilovat, že nestihneme schůzku, na kterou spěcháme. Když nás červená na semaforu rozčiluje, bude mít semafor, až tam přijedeme, stoprocentně červenou.

Co se s tím dá dělat?

Říkám tomu – emočně se přeladit. Je mnoho technik, jak to lze provést. Ladit se můžeme cestou osobního rozvoje, pozitivním myšlením, meditací, rozjímáním, ovládáním myšlenek, odpouštěním křivd, které nám někdo způsobil nebo které jsme způsobili jiným a mnoho dalších technik.

Abyste se uměli přeladit správně, je vhodné porozumět emoční škále. Porozumět emoční škále znamená, umět se po ní pohybovat. Emoční škála tvoří takové schodiště, po kterém se musíte naučit chodit. Jakmile se to naučíte, bude pro vás mnohem snazší dosahovat emocí, které chcete do vaší osobnosti dostat.

Podobně jako chody na schodišti, umí málokdo brát po dvou a více schodech na jednou, když chce jít nahoru. Stejně tak se po emoční škále dá jít nahoru pouze po jednotlivých stupních. Jen trénovaní jedinci dokáží brát více stupňů najednou. A tak stejně jako když spadnete na schodišti, jste schopni se skutálet až dolů, tak stejně můžete na emoční škále spadnout. Dolů to jde velice snadno a mnohdy i bolestivě rychle.

Na obrázku máte emoční stupnici a také popis, jak s touto stupnicí pracovat. Identifikovat svůj aktuální stupeň nebude pro nikoho tak těžké. Otázkou je, jak se na vyšší stupeň vlastně dostávat. Do tohoto textu se mi už toho moc nevejde (obšírněji se tomuto tématu věnuji ve svém připravovaném e-booku), tak alespoň jednu ukázku jak na to.

Pohádali jste se třeba se svou dcerou, protože vám nepomáhá s domácími pracemi. Nestará se ani o své osobní věci a v jejím pokoji je strašný nepořádek. Zdá se, že vaše snaha udržet pořádek v domácnosti je jí lhostejná. Nejenže vám nepomáhá, ale vypadá to, jako by chtěla vaše úsilí přímo hatit.

Vezměte si tužku, papír a zapište si  myšlenky, které vám právě znějí v hlavě:

[Dceřino jméno] mi úmyslně ztěžuje život.
Vůbec jí na mně nezáleží.
Ani ji nenapadne udělat svůj díl práce.

Tyto myšlenky obsahují emoce na 10. stupni. V případě tohoto textu jsem identifikoval emoce – nespokojenost a podrážděnost. Samozřejmě vy můžete identifikovat, ve svých takových myšlenkách, emoce jiné. Třeba stupeň 12. nebo dokonce 15. Někdo z vás muže třetí větou vyjadřovat hněv, což je až 17. stupeň.

Jakmile napíšete několik vět, které vyjadřují, jakou máte právě emoci, udělejte toto prohlášení: Přijdu teď na nějaké myšlenky, které se toho týkají a z nichž mám o něco lepší pocit. Po tomto prohlášení si zaznamenejte vše, co vás napadne. Až napíšete všechny myšlenky, znovu si každou myšlenku přečtěte a prociťujte, zda z ní máte pocit stejný, horší nebo lepší. Výsledek si k dané myšlence dopište. Může to vypadat třeba takto:

Nikdy mě neposlouchá. (stejný pocit)
Chci, aby byla zodpovědnější. (stejný pocit)
Neměla bych po ní uklízet. (stejný pocit)
Měla jsem ji lépe vychovat. (horší pocit)
Přála bych si, aby se mne její otec víc zastal. (horší pocit)
Uklizený dům je pro mne důležitý. (o něco lepší pocit)
Vím, že se jí toho hodně honí hlavou. (lepší pocit)
Vzpomínám si, jaké to bylo, když jsem také byla v pubertě. (lepší pocit)
Vzpomínám si, jaká to byla roztomilá holčička. (lepší pocit)
Přeji si, aby to stále byla ta roztomilá malá holčička. (lepší pocit)
Nevím si s tím rady. (horší pocit)
Vždyť to nemusím vyřešit všechno ještě dnes. (lepší pocit)
Má přece spoustu jiných vlastností, které na ní miluji. (lepší pocit)
Vím, že život je důležitější než uklizený dům. (lepší pocit)
Mělo by být naprosto normální, že chci mít uklizený dům. (horší pocit)
Je v pořádku, že chci, aby byl dům uklizený. (lepší pocit)
Nevadí, že jí teď na tom nezáleží. (lepší pocit)

Proces – Ze které myšlenky mám lepší pocit? – Vám pomůže vědomě určovat vaši momentální emoci. Jde o to, z čeho máte lepší pocit. V případě vaší dcery to nemusí být hned zřejmé.

Zkusím vám to ukázat třeba takto: Chcete novou kuchyň, ale museli byste se zadlužit. Lepší pocit vám přinese myšlenka, že se sice zadlužíte, ale budete mít novou kuchyň? Nebo myšlenka, že raději počkáte na později, ale nebudete zadluženi?. Která myšlenka ve vás vyvolává lepší pocit? Když na sebe budete mít zlost kvůli nemodernosti vaší kuchyně, nebo když si řeknete, že je to pro tuto chvíli dokonalá kuchyň a že ji budete stále zdokonalovat stejně, jako se neustále zdokonalujete vy sami?

Nebo – co ve vás vyvolává lepší pocit: ocenit něco, nebo zavrhnout něco? Když zatleskáte tomu, co jste udělali, nebo když se budete kritizovat, že jste se dost nesnažili? Přemýšlejte o tom. Když budete nad svými emocemi uvažovat a porovnávat je mezi sebou, začne to pro vás být srozumitelnější.

Když tedy máte vybrány ty myšlenky, ze kterých máte lepší pocit. Nastala doba na vhodné ladění. Víte, na kterém stupni se nacházíte, a to, kam se chcete dostat, jsou pocity, které vám přinesou myšlenky, ze kterých máte lepší pocit. Vyberte si z nich jednu nebo dvě, které vám jsou nejpříjemnější, a meditujte o nich. Inspirací pro vaše další myšlenky vám může být právě emoční stupnice. Snažte se dostat k emocím na nejbližším vyšším stupni.

Co je to meditace, si můžete přečíst v dalším článku na mém blogu. Vhodná pro vás může být například relaxační meditace. Nebo si pusťte nějakou meditační hudbu a snažte se udržet vybranou myšlenku, co nejdéle to půjde. Vašim záměrem je cítit se o něco lépe, než jste se cítili před chvilkou.

Napište mi o svých zkušenostech s emoční škálou. Pomůžete tím i ostatním.

Přečíst Co je to meditace

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *